bohovláda

, -y ž. (v idealistickém pojetí) vláda boha n. bohů n. domnělých pozemských zástupců božích; teokrac…

cizovláda

, -y ž. vláda vykonávaná cizinci n. cizím národem, státem; nadvláda okupantů: Napoleonova c.; boj pr…

hrůzovláda

, -y ž. (†hrůzovládí, -í s., Krásn.) krutá, despotická vláda; tyranie, despocie, teror: f-ašistická …

jedinovláda

(†jednovláda, Šaf.), -y ž. řidč. vláda jedné osoby, strany n. vrstvy; samovláda, tyranie: j. římskýc…

jednovláda

v. jedinovláda

*knězovláda

(Šmil.), *kněžovláda (Právo lidu), -y ž. vláda kněží, hierokracie

kněžovláda

v. knězovláda

*královláda

, -y ž. vláda králů (Šal.)

krutovláda

, -y ž. tyranská vláda; tyranie, despocie: vzpoura poddaných proti k-ě; -vládce, -e m. tyran, despot…

†libovláda

, -y ž. despocie, absolutismus: Bachova l. (Šmil.); policejní l. (Ner.); *libovládný, *libovládní př…

lidovláda

, -y ž. vláda lidu; demokracie: budovat stát na l-ě (Z. Nej.); lidovládný příd.: l-é orgány; → přísl…

lůzovláda

, luzovláda, -y ž. vláda lůzy; ochlokracie

†mnohovláda

, -y ž. oligarchie (op. jedinovláda) (Pal.); †mnohovládný příd. (Tyl)

nadvláda

, -y ž. (*nadvládí, -í s., Her.) 1. politické ovládání; hegemonie; vůbec převaha moci, ovládání něko…

†nadvládati

ned. k nadvládnouti, převládat: nadvládání němčiny (Ner.); nadvládající tendence (Lid. nov.)

†národovláda

, -y ž. demokracie (Pal.)

†nevláda

, -y ž. slabá, špatná vláda, bezvládí, anarchie: upadat do n-y (Pal.)

ovládací

příd. sloužící, určený k ovládání (ve význ. 5): o. mechanismus stroje; o. zařízení; o. páka; elektr.…

ovládač

, -e m. (neživ.) elektr. tlačítkový o. přístroj k spínání ovládacích (zprav. pomocných) elektrických…

*ovládaně

přísl. s ovládáním: mluvit ostře, ale o. (Šim.)

ovládatel

, -e m. řidč. kniž. kdo ovládá: o. lidu (Sova); suverénní o. verše

ovládatelný

, ovladatelný příd. takový, kt. může být ovládán: snadno, rychle o-é zařízení; dobře o. kůň; neovlád…

ovládati

ned. 1. k ovládnouti 1-4: o. postupně nová území; – ovládala muže i syna; král ovládaný svými rádci;…

*ovládavý

příd. k ovládati 1. takový, kt. je schopen ovládat, ovládající: o-á síla (Šlej.) 2. takový, kt. se o…

†převláda

, -y ž. nadvláda 1: p. slov nad myšlenkou (Havl.)

převládající

příd. takový, kt. převládá; dominantní 1: p. barva dominující; p. ráz

převládati

ned. k převládnouti; mít převahu: v lese převládají duby; v barvách květin převládaly žluté a bílé; …

*převládavý

příd. k převládati, převládající (Tyl); → podst. *převládavost, -i ž. (Tille)

samovláda

, -y ž. 1. neomezená vládní moc jednotlivce; autokracie: carská s. absolutismus; lid utiskovaný s-ou…

sebeovládání

, -í s. ovládání, ovládnutí sebe samého; sebevláda: učit se s.; sebeovládavý příd. řidč. ovládající …

sebevláda

, -y ž. řidč. vláda nad sebou samým; sebeovládání: ukázněná s.; *sebevládný příd.: s. člověk (Schein…

spoluvláda

, -y ž. společná vláda: politická s.; s. různých vrstev; spoluvládnouti ned. vládnout společně s něk…

světovláda

, -y ž. vláda nad světem: touha po s-ě; boj imperialistů o s-u; doba římské s-y (Ner.); světovládce,…

*šlechtovláda

, -y ž. vláda šlechty: polská š. (Tomek)

*temnovláda

, -y ž. expr. hrůzovláda, krutovláda: t. nacismu (Lit. nov.)

tyranovláda

, -y ž. řidč. vláda tyrana: krutovláda 1, despocie (vůbec)

vláda

, -y ž. 1. nejvyšší výkonný orgán státní moci (sbor ministrů); ústřední orgány řídící stát, zemi ap.…

vládati

ned. zast. vládnout 1, 7: co on (Napoleon) na zemi vládal, panovali Angličané na moři (Tomek); – (sl…

všeovládající

příd. řidč. takový, kt. všechno ovládá: v. síla (Staš.) vševládná; v. kapitál (R. právo)

vševláda

, -y ž. řidč. kniž. vláda nade vším: v. peněz (Šmil.); v. tisku (Hol.); *vševládce, -e m. kniž. vlád…

vzdorovláda

, -y ž. vláda ustavená proti jiné vládě (Vach.)

*zavládati

ned. k zavládnouti: začal koněm z. (Lum.) vládnout, ovládat ho; – kniž. velebné šero zavládalo (Klos…

†zeměvláda

, -y ž. vláda nad urč. zemí (ve význ. 3): česká z. (Klicp.): †zeměvládce, -e m. (5. j. -ce, 1. mn. -…

zlovláda

, -y ž. řidč. špatná, zlá vláda: fašistická z. (R. právo)

zvládatelný

, zvladatelný příd. takový, kt. může být zvládán, řízen: z-é úkoly; barvení novým způsobem je techno…

zvládati

ned. k zvládnouti: z. lehce i nejdivočejší koně ovládat; z. obtížnou situaci; – z. obtíže a překážky…

židovláda

, -y ž. hanl. vláda židů: demokracii nazýval ž-ou (R. právo)