úpal, -u m. (6. j. -u, -e) 1. řidč. sluneční žár; vedro: polední, letní ú.; přen. nýt pod ú-em lidské nenávisti (Zey.) 2. řidč. pálení, palčivost: tak těžký ú. hlavy (Ner.); přen. ú. studu (Čap.-Ch.) 3. sluneční úžeh (med.): utrpět (sluneční) ú.; dostat ú. 4. zahr. sluneční ú. poškození kůry stromů (na jižní osluněné straně) způsobené na jaře velkým rozdílem denní a noční teploty, korní spála (les.)