úspěch, -u m. (6. mn. -ších) kladný výsledek něj. činnosti; zdar: pracovní, životní, umělecký ú.; nesporný, cenný, pozoruhodný, světový, dílčí, pochybný ú.; mít ú.; dosáhnout ú-u; sklízet ú-y; s ú-em dokončit studia úspěšně; ú. nové metody; přednáška měla ú. u posluchačů; všechna lékařská pomoc zůstala bez ú-u; → expr. zdrob. *úspěšek, -šku m. (Mas.)