ústí, -í s. 1. místo (zprav. otvor), kde něj. sevřený prostor přechází v jiný prostor (zprav. širší, volnější): ú. roury; ú. chodby; ú. propasti jícen; sklář. ú. láhve horní konec hrdla; anat. vyústění dutého orgánu n. trubice: ú. močové trubice; tech., voj. přední otvor hlavně 2. zeměp. ú. řeky místo, kde se řeka vlévá do jiné řeky, do jezera n. moře; v názvech několika obcí: Ú. nad Labem, Ú. nad Orlicí; Sezimovo Ú.; → expr. zdrob. k 1 *ústíčko, -a s. (Klost.)