ústní (†ústný Hol.) příd. 1. týkající se úst: ú. koutky; ú. voda k vyplachování a dezinfekci úst; anat. štěrbina ú. otvor v obličeji ohraničený rty; dutina ú. prostor mezi štěrbinou ústní a měkkým patrem 2. mluvní, slovní 1 (op. písemný 1): ú. sdělení; ú. zkouška; ú. podání tradice; ú. projev mluvený; voj. ú. povel, rozkaz; práv. ú. jednání (u soudu) za přítomnosti všech účastníků a s výslechy svědků a znalců; → přísl. k 2 ústně: odpovědět, sdělit něco ú. nebo písemně; → podst. k 2 ústnost, -i ž.: práv. zásada ú-i podle kt. je jednání před soudy ústní