řezati ned. (1. j. -žu, -zám, kniž. -ži, rozk. řež, řezej, přech. přít. -že, -zaje) 1. (co) ostrým nástrojem dělit na části n. oddělovat: ř. maso nožem na kousky; ř. dříví pilou; ř. slámu strojem; ř. papír na archy rozřezávat; ř. tabule skla, mramorové kvádry; ř. růže (do kytice); chrápe, jako když řeže pilou hlasitě; přen. hraniční čára řeže údolí; zř. kvíčaly řezají (Herb.) vydávají řezavé zvuky; ♦ (ve spaní) ř. dříví (řidč. ř. prkna Rais) chrápat; dvakrát měř a jednou řež (přísloví); řezal (čast. podřezával) větev, na které sedí; tech. řezání kyslíkem propalování materiálu vháněním kyslíku na rozpálené místo řezu; práškové řezání při kt. se do plamene vhání železný prášek zvyšující teplotu; text. řezaný vlas vzniklý rozříznutím společného útku dvou současně tkaných látek n. koberců: řezaný plyš; hist. práv. cedule řezaná listina rozříznutá na dvě poloviny, z nichž každá smluvní strana dostane jednu; kart. slang. ř. karty míchat vsunováním dvou balíčků složených karet do sebe 2. (co; do čeho) ostrým nástrojem (na povrchu) porušovat, rozrývat n. opracovávat: neřež do lavice; řezaly brusle led (Herrm.); ř. tužku ořezávat; ♦ ř. do vlastního (masa) škodit sobě samému; odb. ř. sklo, drahokamy brousit 2, rýt 3; tech. řezání třískové obrábění; sport. slang. ř. míč (v tenise aj.) odpalovat s rotací, vzniklou pohybem rakety shora dolů, a tak falšovat; řezaný úder 3. (co) ostrým nástrojem vytvářet; vyřezávat: ř. monogram do kůry; ř. píšťalky; ručně řezaný nábytek; dovedně řezaná soška; ř. vruby na holi; přen. ostře řezaný obličej profilovaný; ♦ (být) z jiného dřeva řezaný (Baar) mít jinou povahu; tech. ř. závit vytvářet řezným nástrojem 4. expr. (co) pohybovat se rychle přes něco; přetínat, protínat 1: parníček řezal zeleň jezera (Til.); vlaštovky rychlým letem řezaly vzduch (A. Mrš.); motor. slang. ř. zatáčky projíždět vnitřním kratším obloukem při zachování rychlosti 5. (~; do čeho) bolestivě se zarývat; bolestivě, ostře, nepříjemně působit vůbec: těsný kabát řeže pod paží; pouta řezají do kůže; – vítr řeže do tváře, světlo do očí, pískot do uší; výkřiky do duše řezaly (Pitt.); pohrdavá slova řezala v srdci 6. ob. expr. (koho, co; do koho, čeho) bít 1, tlouci, sekat: ř. koně, do koní bičem mlátit; ř. kluka rákoskou; řezal kolem sebe hlava nehlava; řezal do stolu mlátil; budeš řezaná jako žito (Pitt.); chlapci se řežou perou se, bijí se; ř. dělostřelectvem do nepřítele střílet, pražit 4, pálit 9; přen. ř. do nešvarů ostře je kritizovat 7. poněk. zast. ob. expr. (~; co) řízně, rázně, se zápalem, horlivě něco konat, něčím se zabývat: primáš se svou bandou řezal, až se okna třásla (Tomeč.) hrál; ř. basu (Rais, Hál.) hrát na basu; ř. jednu poklonu přes druhou (Rub.) sekat; začali ř. odzemek (Lid. nov.) tančit 8. odb. (o vínu, pivu) míchat různé druhy, várky, ročníky k dosažení urč. chuťových vlastností; — řezati se ned. řidč. (o zubech) prořezávat se: dítěti se řežou první zuby; přen. do tmy řezaly se obdélníky osvětlených oken (Baar) ○ předp. do-, na-, o-, ob-, od-, po- (zpo-), pod-, pro-, pře- (zpře-), při-, roz-, s-, se-, u-, v-, vy-, z-, za-; → nás. řezávati ○ předp. v. řezati kromě zpo-, zpře-