šíp, -u m. (6. j. -u) střela vystřelovaná z luku, kdysi též z kuše, v podobě tyčky opatřené hrotem: vystřelit, vypustit š.; lovecký š.; jedovatý š.; toulec se šípy; rychlý jako š.; přen. šípy pohledů; šípy vtipů; kniž. být raněn šípem Amorovým (Jir.) láskou; sport. cvičný, závodní š.; → expr. zdrob. *šípek, -pku (Preis.), *šípeček, -čku m. (Preis.)