šerm, -u m. (6. j. -u) (z něm.) zápolení (dř. bojové, nyní sport.) bodnou n. sečnou zbraní, obyč. podle urč. pravidel; šermování 1: cvičit se v šermu; v umění rytířském, v šermu i v jízdě (Svět.); přen. expr. vleklý š. diplomatický (Šus.) vyjednávání; jazykový š., š. slovy slovní potyčka; sport. š. fleretem, kordem, šavlí