šok (dř. ps. choc, shock), -u m. (6. mn. -cích) (z angl.) 1. med. mohutný otřes organismu provázený poruchou jeho hlavních funkcí; uměle vyvolaný otřes, náraz jako léčebná metoda: pooperační, traumatický š.; – elektrický, inzulínový š. 2. (velký) duševní otřes: nervový š.; dostat š. z leknutí; — šokový příd.: med. š. stav; š-á terapie