šoustat ned. 1. poněk. zast. ob. (co) třít, drbat 1: pan myslivec šoustal rukávem lovecký nůž (Něm.); š. boty kartáčem 2. zhrub. souložit (Vl. Proch.) 3. nář. strhovat obaly z kukuřičných klasů (A. Mrš.) ○ předp. na- se, o-, po-, vy-; — dok. šoustnout