antithese [-ze], antiteze, -e, antithesa [-éza], antitéza -y ž. (z řec.) 1. log. logický soud postavený proti jinému, protiklad (op. teze); filos. v hegelovské dialektice protiklad teze 2. odporující si učení, názory: a. idealismu a materialismu 3. liter. přirovnání provedené protikladem; antithetický [-tyc-], antitetický příd. protikladný, protichůdný: a. zjev; a-á struktura; → přísl. antitheticky, antiteticky; → podst. antithetičnost, antitetičnost, -i ž. protikladnost, protichůdnost: duchovní a.