břichomluva, -y ž. mluvení změněným hlasem bez zjevných pohybů mluvidel; břichomluvec, -vce m. kdo mluví bez zjevných pohybů mluvidel; břichomluvecký příd.: b. žertík; břichomluvectví, -í s. schopnost mluvit bez zjevných pohybů mluvidel; *břichomluvný příd. k břichomluva: b. hlas