bachor, -u m. 1. zool. vakovitá část složeného žaludku přežvýkavců 2. ob. a zast. bachořice, tlačenka; jelito: tučný b. 3. zhrub. lidský žaludek; břicho: plnit si b.; → zdrob. bachorek, -rku m. (6. mn. -rcích); — bachor, -a m. zhrub. tlustý člověk; tlouštík, tlusťoch, břicháč: vypasení b-ři; → zdrob. bachorek, -rka m. (6. mn. -rcích)