bezradný (*bezradý) příd. 1. nevědoucí si rady; zmatený, popletený, rozpačitý: opuštěné, b-é dítě; stát, být, cítit se b.; b-dá dívka (Šlej.) 2. vyjadřující bezradnost; rozpačitý: b. pohyb rukou; b-é těkání; b. smutek; → přísl. -radně; → podst. -radnost, -i ž.