borec, -rce m. (borkyně, -ě ž., 2. mn. -yň, -yní) (z rus.) 1. pěstitel tělesné výchovy n. sportu: závody borců na nářadí; atletičtí borci závodníci; brána borců (na cvičišti) 2. kniž. zápasník, bojovník: b. za smetanovskou tradici; b. německého militarismu 3. hovor., často iron. kdo v něčem vyniká, něčím se vyznamenává: na něho je v práci spolehnutí, je to starý b.; b. na švestkové knedlíky veliký jedlík *4. bořitel: b. starých model