brejle, brýle, -í ž. pomn. (z něm.) skla, zprav. zasazená do obrouček, vyrovnávající vady zraku n. chránící oči: nosit b.; mít b. na čtení, proti slunci; ochranné b.; ♦ dívat se růžovými (černými) brejlemi vidět věci příznivě (chmurně); dívat se svými brýlemi, bez cizích brejlí samostatně; hledět ostrými brýlemi přísně něco posuzovat; vidět něco přes dvoje b. zkresleně; nasadit někomu b. zbavit ho samostatného úsudku; → zdrob. brejličky, brýličky, -ček ž. pomn.; — brejlový, brýlový příd.: b-é sklo