buňka, -y ž. (2. mn. -něk) 1. biol. základní jednotka živého organismu: mateřská, zárodečná b.; nervová b.; lýková b.; ♦ hovor. mít buňky pro něco (pro matematiku, pro umění, pro sport), mít počtářské buňky schopnost, nadání 2. šestiboký ohraničený malý prostor ve včelím plástu: voskové buňky plástů plné medu; zř. přen. malá místnost, jedna z mnoha stejných: obytné buňky 3. nejmenší n. základní, výchozí organizační jednotka něj. velkého celku, často něj. tajné organizace: podniky jsou buňky hospodářského života; základní buňky družstevní organizace; závodní, uliční, stranická b.; revoluční buňky 4. světelná b., fotoelektrická b. fotoelektrický článek (elektr.); → zdrob. bunička, -y ž.