cizopasník, -a m. (6. mn. -cích) 1. zool. bot. cizopasný živočich n. rostlina; parazit: c-ci na salátu; nemoci způsobené c-y 2. (též -pasnice, -e ž.) kdo žije z práce jiných; příživník, parazit: kapitalističtí c-ci na práci lidu; cizopasnický příd. cizopasný: c-é vykořisťování; cizopasnictví, -í s. příživnictví: c. hmyzu, hub; přen. vědecké c.; cizopasnictvo, -a s. cizopasníci (jako celek)