dělo, -a s. (6. j. -u, -e) zbraň střílející velké střely, zvl. granáty, do značné dálky: střílet z děla; rány z děl; voj. souhrnný název pro kanóny, houfnice a moždíře: d. lehké, těžké, dalekonosné, palubní, protiletadlové, protitankové, atomové; → zdrob. dělíčko, -a s. (6. mn. -ách): dítě si hrálo s d-em; expr. těch vašich d-ček se nelekneme