dopředu přísl. 1. směrem k předku, na přední místo, ve směru pohybu, akce ap.; kupředu, vpřed (op. dozadu): tlačit se d.; chodit s hlavou nachýlenou d.; ♦ nejde to d. nepokračuje 2. do budoucnosti, dále než někdo jiný n. něco jiného: stanovit něco několik let d. napřed; myslit d.; Lenin viděl daleko d.; vyplácet pojištění v měsíčních lhůtách d. na nadcházející měsíc