dvojtečka, -y ž. (2. mn. -ček) znaménko, značka skládající se ze dvou teček: dělení naznačujeme zlomkovou čárou nebo d-ou; jaz. rozdělovací znaménko oddělující přímou řeč, delší výčet, někdy i vysvětlení, odůvodnění, dodatek od předcházejícího textu; hud. dvě tečky za notou položené vedle sebe (znamenající prodloužené trvání noty o tři čtvrtiny její původní délky)