hluchota, -y ž. 1. stav neslyšení, neschopnost slyšet; hluchost: lidská h.; stižený h-ou 2. řidč. hlucho, hluš: mrtvá h. pokojíku (Klost.)
hluchota, -y ž. 1. stav neslyšení, neschopnost slyšet; hluchost: lidská h.; stižený h-ou 2. řidč. hlucho, hluš: mrtvá h. pokojíku (Klost.)