husa, -y (zast. a nář. hus, -i) ž. (2. mn. hus, husí) 1. vodní pták s protáhlým krkem a s nohama opatřenýma plovací blánou, který je (v jedné odrůdě) chován jako drůbež pro chutné maso, tuk a bílé peří: letící klín divokých husí; chov hus; vykrmit si husu šiškami; posvícenská, sádelná husa; dočkej času jako h. klasu (pořek.) buď trpělivý; copak jsme spolu husy pásli? nejsme si rovni (nebývali jsme v dětství kamarády); ob. expr. aby tě h. kopla projev nevole; zř. poučování padalo s něho jako s husy déšť (Šmil.) nebylo nic platné; zool. rod Anser, Cygnopsis aj.: h. divoká; h. labutí 2. hanl. žena, zprav. hloupá, naivní; nadávka ženě: oženil se s nějakou husou; to je h.!; huso hloupá! 3. zast. stud. slang. nedostatečná známka (Jir.); zdrob. husička, -y ž.