jíti ned. (1. j. jdu, rozk. jdi, jděme; pojď (v. půjdu), bud. půjdu, min. šel, podst. jití, přech. přít. jda) 1. (o lidech a živých tvorech vůbec) pohybovat se (krokem) po vlastních nohou; ubírat se, kráčet: j. pomalu, zlehka; j. pěšky; j. bos; kůň jde krokem; j. co noha nohu mine; j. husím pochodem jeden za druhým; j. na vzduch; j. po schodech stoupat; j. po špičkách, přen. lehce, neslyšně; j. po svých (ob.) pěšky; j. k lesu směřovat; jdi dál (ob.) vstup, postup, ustup; j. jako po drátku rovně, lehce; j. jako slepý nevšímavě; j. svou cestou, přen. jednat po svém; j. vždy cestou přímou, přen. jednat zpříma, čestně; jde ode zdi ke zdi, přen. upadá z jedné krajnosti do druhé; proč tak dlouho nejde? nepřichází n. neodchází; j. žebrotou; nář. j. po prosbě (Nov., Něm.) žebrat; neos. jde se mi dobře; jít dolů, přen. chátrat, chřadnout, upadat; j. s někým, přen. souhlasit, spolupracovat; spisovatelé jdou s pracujícím lidem stojí na jeho straně, hájí jeho zájmy; j. za někým následovat jej, přen. být jeho stoupencem; lid jde za svou vládou; j. za vozem; j. proti proudu, přen. stavět se proti běžným názorům; j. někomu z očí, s krku zbavit někoho své obtěžující přítomnosti, vzdálit se; přen. ob. šel před svou dobou předstihl svou dobu; hovor. a slang. rohovník šel k zemi byl sražen; j. dolů s normou snížit ji; ♦ jaký šel, takovou našel (potkal) (pořek.) jsou oba stejní; šel (čast. skočil) by pro ni do ohně obětoval by život; u nich jde jeden hot, druhý čehý každý chce něco jiného, neshodnou se; j. v něčem příliš daleko překračovat obvyklou mez v jednání, přepínat, přestřelovat; j. do podrobností zabývat se jimi, věnovat jim pozornost, probírat je; j. do všech důsledků jednat naprosto důsledně, vyvozovat, uplatňovat všechny důsledky; j. věci na kloub důkladně ji prohlížet, zkoumat; j. na kořen věci zkoumat podstatu; j. do sebe zkoumat své nitro, uvažovat o svém jednání, litovat něčeho; j. s dobou jednat ve shodě s požadavky přítomnosti, být pokrokový; j. z ruky do ruky (o někom, kdo, n. o něčem, co přechází od jednoho k druhému) být předmětem zájmu více lidí; j. na ruku někomu podporovat jeho zájmy, činnost; j. do hajan (dět.) jít spát; zast. j. koltáři s někým provdat se za někoho, oženit se s někým; ob. j. někomu na lep (čast. sednout na lep) nechat se jím ošidit; j. na něco nechat se něčím nalákat; j. na hladká slova 2. (kam; kudy; s inf.; v urč. ust. spoj. za koho) konat pochůzku za něj. účelem n. za cílem něj. jiné činnosti: j. do školy, do divadla; jdu k vám; šel dům od domu; j. nakupovat; j. tancovat; jdeme se koupat, jdu spat; j. na procházku, na návštěvu; – j. za družičku, za kmotra, za svědka být pověřen funkcí družičky, kmotra, svědka 3. (ke komu oč, s čím; za kým s čím; ob. na koho, co s čím) konat pochůzku s žádostí o něco, s úmyslem s někým něco projednat, u někoho něčeho dosáhnout, proti někomu zakročit ap.: jít k učiteli o radu; jít za šéfem se stížností; ob. šel se svou věcí na předsedu žádal o vyřízení věci; nedal si to líbit a šel s tím na ONV; jít na někoho, něco chytře, od lesa (expr.) konat něco chytře, jednat s někým obratně; j. na někoho se lstí jednat s někým lstivě; j. na někoho zhurta chovat se k němu příkře; ♦ ob. jdeme na věc, jdem na to pustíme se, pusťme se do toho; (už) na něj jdu domluvím, vyhubuji mu; j. někomu na nervy rozčilovat, dráždit ho 4. (pro koho, co) ubírat se někam s úmyslem někoho přivést, někoho n. něco získat, něco přinést, opatřit: j. pro lékaře; j. pro dítě do školky; – j. pro housky, pro mléko, pro pivo, pro vodu 5. (nač) ubírat se někam s úmyslem něco nasbírat, získat, chytit, ulovit ap.: j. na jahody, na houby; j. na pivo; j. na zajíce, na koroptve, na srnce; j. na ryby; – expr. j. na cukr, na med konat pochůzku tam, kde jej lze získat, ukrást 6. (za kým, čím) ze zájmu někoho n. něco vyhledávat; sledovat něco, snažit se o uskutečnění něčeho: j. za děvčetem; j. za uměleckými zážitky; – j. neústupně za svým cílem; j. za myšlenkou; j. za chlebem starat se o živobytí 7. (kam) konat (často pravidelně) pochůzku za určitým, zprav. přesně vymezeným cílem n. za obvyklým úkolem; ob. (po kom, čem) usilovat někoho, něčeho se zmocnit, po někom, po něčem pátrat: zaměstnanci jdou po své práci; j. po svém hledět si svého; hovor. lékař šel po pacientech; – bezpečnostní orgány po nich jdou; zloděj jde po penězích; j. po míči 8. (kam) volit si něj. zaměstnání, povolání, stav ap.: j. k poště, ke dráze, k vojsku, k divadlu; j. na vojnu; ob. j. do civilu vrátit se k civilnímu povolání (z vojenské služby); j. na řemeslo, na studie, na práva; j. do kláštera vstoupit (jako jeptiška, mnich); j. do penze, na odpočinek; j. na věčnost, k otcům (kniž.); k Abrahámovi (ob.) zemřít; j. na pás (pracovní slang.) dostat se k práci na běžícím pásu; ví, do čeho jde do jakých poměrů se dostane; zast. a nář. j. za muže provdat se 9. opouštět něj. povolání, zaměstnání, stav ap.: můžeš j. jsi propuštěn; od prvního půjdu dávám výpověď; jdi, odkud jsi přišel vrať se tam; žena šla od muže opustila ho; ob. j. od práce, od toho nechat toho 10. (o věcech) pohybovat se z místa na místo; být v činnosti; fungovat: opona jde vzhůru je tažena; jde velká voda blíží se; jde led, jdou ledy kry odplouvají při tání; myšlenky mu jdou hlavou míjejí; od řeky šel chlad šířil se; jde sem vůně z kuchyně; jde o něm jedna chvála je slyšet; krev mu jde do hlavy hrne se; měsíc jde nahoru přibývá ho; z úst mu šly sliny tekly; technika jde stále kupředu vyvíjí se; všechno ostatní musí j. stranou ustoupit; všecko musí j. po jejím dít se; ze všeho jde najevo, že... vyplývá, plyne; ob. ceny jdou dolů klesají; všechen majetek šel na dluhy byl spotřebováván; – vrátka jdou lehce otvírají se; stroj jde tiše pracuje; hodiny jdou přesně, nejdou; továrna nejde nepracuje se v ní; o svátcích nejde pošta není doručována; plat mu stále jde je vyplácen; ♦ hlava mi jde (z toho) kolem jsem zmaten; jde mu to od (ze) srdce je upřímný; nejde mu to z úst nemůže se odhodlat to vyslovit; nejde to z jeho kapsy nemusí to platit; jde mu to za nehty působí starosti; nejde mu to pod fousy, pod nos nelíbí se mu to; nejde mu to na rozum nemůže to pochopit; učení mu nejde do hlavy těžko je chápe; to jde ruku v ruce je ve spojitosti; jeho neštěstí jí šlo k srdci dojímalo ji; jde do živého, do tuhého situace je vážná; mráz mi jde po zádech mrazí mě; jde mi to proti srsti příčí se mi to, je mi to nepříjemné n. protivné; jde mu to k duhu svědčí, prospívá; jde z něho strach; jde na mne spaní chce se mi spát; šla na ni slabost; šly na mne mdloby přepadaly mě, omdléval jsem 11. táhnout se, vést, směřovat, sahat: silnice jde do kopce; cesta šla okolo sadu; dveře jdou do zahrady; okna jdou na dvůr; voda šla po kolena; kabát mu jde až po kotníky; přímka jde bodem prochází; řada jde do nekonečna je nekonečná; ♦ ztráty šly do statisíců; ob. kouření jde do peněz je nákladné 12. (o čase) plynout, míjet, blížit se: tak šel den za dnem; šlo to stále dokola; události jdou svou cestou; jde do let, jdou mu léta stárne, jde do padesátky; jde mu na dvacátý rok tento rok mu bude dvacet; jde na dvanáctou †13. vejít se, vměstnat se: dvanáct denárů šlo na groš (Šus.); ob. je to člověk, jakých jde šedesát na kopu všední 14. hodit se; ob. být běžný, obvyklý: to nejde k sobě; jde jí to k pleti; klíč nejde do zámku; červené víno jde na krvinky prospívá krvinkám; ob. nejde mu to do krámu; dlouhé účesy už nejdou (ob.) nenosí se; ♦ jak jde kroj, tak se stroj (přísloví) řiď se tím, co je právě běžné, obvyklé; všechny hlavy nejdou nikdy pod jeden klobouk (Havl.) různé názory, lidské povahy ap. nelze směšovat 15. dařit se: práce mu jde od ruky; všecko jí jde dnes naopak; když to nejde po dobrém, musí to j. po zlém; jde to jako po másle, jako na drátku, na drátkách; učení mu jde učí se lehce snadno, prospívá ve škole; učení mu jde dobře, špatně učí se dobře (špatně); ♦ ob. jde to s ním z kopce daří se mu čím dál tím hůř (s majetkem, se zdravím ap.); závod, podnik jde dobře prosperuje; zboží jde na dračku má velmi rychlý odbyt; jde jim do úzkých jsou v obtížné situaci 16. lze, je to proveditelné, možné: to by šlo; tak to dál nepůjde; to ještě jde; ob. také s infinitivem: návrh nejde provést; dveře nejdou zavřít; ob. s vynecháním infinitivu: to půjde benzínem bude lze vyčistit; těsto nejde od vařečky nedá se oddělit 17. neos. jde (oč, o koho) týká se něčeho, někoho; běží: jde o konkrétní věci; jde o to, aby...; jde o život, o čest, o všecko; o mne nejde 18. ob. jdi, jděte n. jdi, jděte pryč vyjadřuje odmítání n. podiv: jdi (jděte) s takovými hloupostmi dej, dejte s tím pokoj, neříkej, neříkejte to; expr. jdi (jděte) k šípku, k čertu atd., do háje, na kolo dej, dejte pokoj; – i jdi, ale jděte! co to říkáš (říkáte)?, to snad ne?, opravdu? ○ předp. do-, nade-, obe-, od(e)-, po(po)-, pod(e)-, pro-, pro- se, pře-, před(e)-, při-, roze- se, se-, se- se-, u-, ve-, vy- (povy-), vze-, za-; najíti (vyna-); pojíti, zajíti; vejiti se