knihovna, -y ž. (2. mn. -ven) 1. sbírka knih náležející jednotlivci n. něj. instituci; veřejné zařízení, instituce ke shromažďování a půjčování knih; bibliotéka: doplňovat svou k-u; k. Vrchlického; – příruční k.; odborná k.; ústavní, žákovská, učitelská, seminární, závodní, klubovní k.; veřejná, obecní k.; městská lidová k.; strahovská k.; k. Národního muzea; Národní a universitní k.; Státní pedagogická k. Jana Ámose Komenského; K. vysokých škol technických; budova k-y; pojízdná k. 2. zvláštní budova, místnost n. skříň pro knižní sbírky; bibliotéka: projít k-ou; pozvat někoho do k-y; uložit knihu v k-ě 3. vydavatelská sbírka knih; edice, knižnice: Národní k.; K. klasiků; Světová k.; Kabinetní k.; → zdrob. knihovnička, -y ž.: vesnická k.; – každý žák má svou vlastní k-u; – studie vyšla v K-ce Varu