líbiti ned. (3. mn. -í, rozk. zř. lib) 1. (ve spoj. s inf.) zast. ob. ráčit: pan učitel líbili pro ni poslat (Šrám.) 2. ob. dát, nechat si něco, všechno l. dovolit, snést, strpět: nedejte si l. tu urážku; všecko si dá l. nebrání se, je trpný; expr. to si dám l. to se mi líbí, to je dobré; — líbiti se ned. (komu) působit na někoho příjemným dojmem, budit libost, velmi vyhovovat; uspokojovat (koho), zamlouvat se: dívce se líbí černovlasý hoch; turistům se líbila horská krajina; líbí se mi tvá poctivá práce; váš návrh se nám líbí; tvé chování se mi nelíbí; jak se vám to líbí? jak to na vás působí; líbí se mi na něm (u něho, zř. při něm, zast. do něho), jak je ukázněný; to děvče se mi nelíbí, hubne mám dojem, že není zdrávo; ten člověk se nám hned nelíbil byl podezřelý, budil nedůvěru; neos. (kde) líbí se mi na venkově, v lesích; líbí se mi u vás ○ předp. ob- si, z- se, za- se, za- si, políbiti, slíbiti; → nás. líbivati se (o) bez předp.