Nalezeno 25 heslových statí.

bezlítostný

příd. kniž. nemající lítosti; nelítostný, nemilosrdný: b-é srdce; b-é drancování; b. čas; přísl. -…

lítost

I, -i ž. 1. (nad čím; *z čeho) bolest, zármutek, stesk, žal: l. nad ztrátou dítěte; l. z úmrtí hodné…

lítost

II v. lítý

lítostiti

v. lítostniti

lítostivý

příd. 1. jevící bolest, zármutek; smutný, bolestivý, lítostný: l. povzdech, pohled, pláč, hlas; písn…

*lítostněti

ned. (3. mn. -ějí) stávat se lítostným: pohled mu lítostněl (Rais) ○ předp. z-

lítostniti

ned. (3. mn. -í) 1. řidč. (†lítostiti, Heyd.) být rozlítostněn: lítostnil, že nic nedostal *2. (koho…

-lítostňovati

jen s předp.: roz-, roz- se

lítostný

příd. 1. jevící bolest, zármutek; smutný, bolestivý, lítostivý: l-á tesknota; l. pláč; l. pohled †2.…

lítý

příd. kniž. vzteklý, zuřivý, zběsilý, divoký, divý: l. boj; l-á zvěř; l. nepřítel; bránit se jako l.…

nelítostník

, -a m. (6. mn. -cích) řidč. nelítostný člověk: odkopnout, jako n. odkopává psa (Třeb.)

nelítostný

příd. nemající soucit, slitování, smilování; bezcitný, necitelný, nemilosrdný, krutý, ukrutný, surov…

*odlítostiti

dok. (3. mn. -í) (koho, co) lítostivě oplakat, oželet: odlítostila jsem tě jednou, odlítostím tě i p…

polítostnit si

dok. (3. mn. -í) řidč. něj. dobu lítostnit (v. po- II): p. si nad dcerou (Rais)

*přelítostný

příd. velmi, nadmíru lítostný: p-é kvílení (Svět.)

rozlítostiti se

v. rozlítostniti se

rozlítostněný

, řidč. rozlítostnělý příd. takový, kt. byl rozlítostněn n. kt. se rozlítostnil, plný lítosti: r-ný …

rozlítostniti

(3. mn. -í) (*rozlítostněti, 3. mn. -ějí, Kronb.) dok. (koho, co) přivést do stavu silné lítosti, si…

rozlítostňovati

(*rozlítostnívati Rón), rozlítostňovati se (*rozlítostnívati se Rón) ned. k rozlítostniti, rozlítost…

sebelítost

, -i ž. řidč. lítost nad sebou samým: melancholická s.

*zalítostnělý

příd. lítostivý: z. pohled (Rais)

*zalítostnit (si)

dok. (3. mn. -í) lítostivě (si) zanaříkat (v. za- II): "radš bych byl knihařem," zalítostnil chlapec…

*zlítostivěti

dok. (3. mn. -ějí) stát se lítostivým, lítostivějším: zjemněla, zlítostivěla (R. Svob.)

zlítostněti

dok. (3. mn. -ějí) řidč. stát se lítostným (ve význ. 1), lítostnějším: hlas mu zlítostněl a zeslábl

*zlítostniti

dok. (3. mn. -í) učinit lítostným (ve význ. 1), lítostnějším: byla zlítostněna jemností jeho snů (Th…