lotr, -a m. (mn. 1. -ři, -rové) (†lotryně, -ě ž., Wint., 2. mn. -yň, -yní) (z něm. driv. lat.) 1. špatný, zlý člověk; padouch, bídák, lump, ničema, darebák: ten l. dozorce tloukl vězně 2. expr. dareba, uličník: ty jsi ale l.! †3. zločinec olupující a zabíjející lidi, lupič, loupežník: lotři v lesích (Wint.); ♦ upadnout mezi lotry být jimi přepaden, přen. expr. dostat se do špatné společnosti; → expr. zdrob. lotřík, lotříček v. t.