mříti ned. (1. j. mřu, mru, min. mřel, podst. mření, přech. přít. mra) 1. pozbývat života; umírat, hynout: lidé mřeli hladem; na podzim mouchy houfně mřou; bídně m.; m. za vlast 2. kniž. trápit se, mučit se; zmírat, hynout: m. tesknotou, touhou, strachy 3. kniž. znenáhla přestávat; zanikat, odumírat: na rtech mřela jí slova, vzdechy tichly, slábly; zvuky mřely v dálce zanikaly, umlkaly ○ předp. po-, u- (odu-), vy-, ze-