mlynář, -e m. (mlynářka v. t.) kdo mele, zprav. obilí; (dř.) majitel mlýna: starý zkušený m.; m. kamene kdo mele kámen; ♦ ob. utopit m-e udělat příliš řídké těsto, rozbředlé knedlíky ap.; m-i se perou (bijí) padají velké sněhové vločky; → expr. zdrob. mlynářík, mlynařík, mlynáříček, mlynaříček v. t.