mouřenín, -a m. (1. mn. -ové, -i) (mouřenínka, -y ž.) kniž. a zast. černoch: m. z Afriky; pohanský m.; být jako m. černý, umazaný; ♦ omývat m-a marně se snažit omluvit něčí vinu, konat marnou práci; octnout se v roli m-a, používat někoho k úloze m-a člověka, který za své úsilí sklidí nevděk; být m-em, který vykonal svou povinnost a může jít; → expr. zdrob. mouřenínek, -nka m. (mn. 1. -nkové, -nci, 6. -ncích)