mráz, mrazu m. (6. j. -u, -e, 6. mn. -ech, zast. -ích) 1. teplota, při níž se mění voda v led, n. teplota ještě nižší; též mrazy počasí, při němž je taková teplota: tuhý, silný m.; sibiřské mrazy; umělý m.; 20 stupňů mrazu pod bodem mrazu; – udeřil, uhodil, přišel mráz (udeřily,... mrazy); náhlý příchod mrazů; vyhnat, jít na m. ven do zimy; přen. kniž. z jeho slov vanul, čišel m.; ♦ m. kopřivu nespálí silný, otužilý, otrlý n. nehodný, špatný člověk všechno vydrží; fyz. bod mrazu základní bod teploměrné stupnice (Celsiovy), teplota tajícího ledu 2. zast. a nář. jinovatka, jíní: v zimě vyrážel z nich (ze zdí) m. (Svět.); na polích ležel m. (Zey.) 3. zvláštní pocit v těle; mrazení: m. mu jde, běží po zádech, přen. má strach; → zdrob. k 1 mrazík, -u (*mrázek, -zku) m. (6. j. -u, 6. mn. -cích); → expr. zdrob. mrazíček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách); — Mráz, -e m. ve spoj. děda M. (pův. v rus., sovětském prostředí) symbolická postava starce přinášejícího dětem dárky o zimních svátcích: děda M. přijel z Čukotky