myš, -i ž. (mn. 1., 4. -i, 2. -í, 3. -ím, 6. -ích, 7. -mi) 1. drobný hlodavec s dlouhým holým ocáskem a s velkými boltci: past na myši; kočka chytá, myši; ob. polní m. hraboš; německá m. potkan; ♦ hrát si s někým jako kočka s myší zahrávat si s někým a dávat mu najevo svou převahu a jeho vlastní bezmocnost; kocour není doma, myši mají posvícení (ob. pré) když představený není přítomen, každý si dělá, co chce; často v přirovnáních mokrý, zpocený jako m. (zř. na m., Rais) úplně; chudý jako kostelní m. docela; tichý jako m. (čast. myška) zcela; ani m. se nehne, nepohne; ani m. by tam neproklouzla vůbec nikdo; zast. mít myši v hlavě (Rais aj.) starosti; zool. rod Mus: m. domácí 2. hanl. něco bezvýznamného, nicotného: kancelářská m. malý, bezvýznamný úředník; ♦ hora porodila m. něco velkého, významného přineslo nepatrné výsledky; → zdrob. myška v. t.; myšička, -y ž.