nazývati ned. poněk. kniž. k nazvati I: lid nazýval Karla IV. "otcem vlasti"; nenazývala ji jinak nežli "panímámo" neoslovovala; – tento malý palouček nemůžete n. loukou; je jen nevědomostí, co často hříchem nazýváme; — nazývati se ned. poněk. kniž. mít, nést název, jméno; jmenovat se: jak se nazývá tato řeka?; pták báječný, jenž nazývá se láska (Vrchl.); toť, co se "nic" nazývá (Mácha); syn se nazývá po otci; → nás. nazývávati, nazývávati se