nehet, -htu m. (6. j. -u, -ě) 1. plochý rohovitý útvar kryjící na hřbetní straně konec prstu (u člověka a u opic): stříhat, pilovat nehty; namalované nehty; mít špínu za nehty; ♦ zuby nehty (se držet, bránit ap.) vší silou, úporně, vytrvale, důrazně; (jen) za n. málo, trochu; ani co by se za n. vešlo, ani za n. vůbec, zcela nic; zůstalo mu to za nehty přivlastnil si to neprávem, nepoctivě hospodařil, kradl (při řízení něj. práce ap.); zalezlo, zašlo mi za nehty mrazem mě počaly zábst konce prstů; zima leze, zalézá za nehty zebou ruce; přen. řidč. zalezlo, zašlo mi to za nehty stalo se obtížným, nepříjemným 2. něco tvarem (plochostí) nehet připomínajícího; slang. štítek čepice: muž v čepici s "nehtem" (Maj.); zool. ploché zakončení zobáku u kachen a husí; bot. úzká dolejší část korunních plátků někt. květů (např. u silenky); → zdrob. nehýtek, -tku (6. mn. -tcích), nehtík, -u (6. j. -u, 6. mn. -cích), nehtíček, -čku (6. mn. -čcích, -čkách) m.: dětské n-y