nemocný příd. 1. (v přísudku a v doplňku též jm. tvary nemocen, -cna, -cno) mající porušené zdraví, stižený nemocí; churavý, chorobný, chorý, neduživý: n. stařec; být dlouho n-en; mít n-é srdce, plíce; n. strom; n-á tráva; být z té práce celý n. silně unaven; to dítě je pořád n-é neduživé; ob. být n. na plíce, na žaludek 2. projevující onemocnění: n-é vzezření; n-á bledost; — zpodst. nemocný, -ého m. (nemocná, -é ž.) kdo je stižen nemocí: převoz n-ého do nemocnice; volat lékaře k n-ému; → přísl. nemocně: n. bledá tvář; → podst. nemocnost v. t.