odkud (ob. odkad, nář. odkaď Havl., odkáď) zájm. přísl. 1. táz. vyjadřuje přímou n. nepřímou otázku po místě, z něhož někdo, něco je n. přichází, zast. otázku po původu n. příčině něčeho: odkud jste?; odkud to máš?; odkud přicházíte?; odkáď to víš (Nov.); nikdo nevěděl, kdo je a odkud; vyzvídali, odkad jede (Jir.); – o. ta změna (Sab.) proč, ♦ víme, o. vítr vane, fouká co za tím vězí 2. vzt. vyjadřuje vztah k místu, z něhož někdo n. něco je n. přichází, zast. vztah k původu n. příčině něčeho: vrátil se tam, o. ráno vyjel; místo, o. je krásný rozhled; – tušil, o. smích excelencpánův (Šmil.) 3. neurč. odjinud, odněkud, odkudsi, odkudkoli: z Asie nebo o.; zast. o. od Hradce