opak, -u m. (6. mn. -cích) to, co je obsahem, smyslem, podstatou v přímém protikladu k něčemu: o. pohybu je klid; dosáhnout o-u; být pravým o-em někoho, něčeho; dělat, tvrdit, dokazovat pravý o.; právě o. je pravda; v. též naopak