otrokář, -e (†otročník, -a 6. mn. -cích, Štol.) m. (otrokářka, -y ž.) 1. obchodník s otroky: být prodán o-ům 2. majitel otroků; kdo s někým zachází jako s otrokem; tyran, utlačovatel: vládnoucí třída o-ů; bílí o-i; – moderní o-i