bařtipán

, -a m. hanl. nadutý blahobytník; tlusťoch; nadutec, nafoukanec: zazobaný b.; → expr. zdrob. bařtipá…

bařtipánský

příd. hanl. k bařtipán: b-é choutky; → přísl. bařtipánsky

bařtipánství

, -í s. hanl. blahobytnictví, nadutost, nafoukanost: b. pana Broučka

copan

, -u m. (6. j. -u) expr. velký, silný cop: bohaté c-y; c-y slámy; → zdrob. copánek v. t.

copánek

, -nku m. (6. mn. -ncích) 1. zdrob. k copan; cůpek: krátký c. 2. druh výšivkového stehu, vzoru v ple…

copánkový

příd. k copánek 2: c. vzor (pletací); c. steh

†Dobropán

, -a m. Merkur (planeta)

†excelencpán

, -a m. excelence (jako titul) (Jir., Rais aj.)

Hispánie

[-ny-], -e ž. (z lat.) hist. starověká římská provincie na Pyrenejském poloostrově; zast. a bás. Špa…

išpán

, -a m. (ze sloven. driv. maď.) (dř. ve sloven. prostředí) správce župy, župan: sídlo i-ovo; i. stol…

†jemnostpán

, -a m. uctivé n. ponížené oslovení n. pojmenování (zprav.) kněze n. vůbec muže tzv. vyššího společe…

kapánek

I, -nku m. nář. kapání (do polévky): polévka s k-em (Kosm.)

kapánek

II, -nku m. (6. mn. -ncích) ob. trocha, troška: ani nejmenší k. naděje ve mně neostal

kapánek

, kapátko, kapek, kapíček, kapínek přísl. ob. trošku, trošinku, malinko, maličko, nepatrně, poněkud:…

kapání

, -í s. 1. řídké vaječné těsto kapané do vařící se polévky: kmínová polévka s k-m 2. nář. tekutý lék…

kapánkový

příd. nář. ke kapánek I: ryzce smažené s k-m obalem (V. K. Jeř.)

†knížepán

, -a m. kníže: povolení od knížepána

krapánek

, krapínek, krapítek přísl. ob. řidč. kapánek, kapku, krapet, trošku, maličko, poněkud: k. se projdu…

krapánek

I, krapínek, -nku (6. mn. -ncích), krapítek, -tku (6. mn. -tcích) m. ob. kapička, troška: malý k. po…

krindapána

, krindepane (ps. též kry-) (*kryndypána, *krylepána aj.), kristáčka, často ve spoj. pro krindapána,…

kristapána

v. Kristus

krušpán

, -u m. (z něm.) nář. zimostráz (Něm., Hol.); → expr. zdrob. krušpánek, -nku m.: vonička z k-u (Herb…

krylepána

v. krindapána

kryndapána

, kryndypána v. krindapána

křupan

, -a m. ob. expr. nadutý sedlák n. venkovan vůbec; chrapoun, chřupan; → expr. zdrob. *křupánek, -nka…

křupánka

, křupanka, -y ž. nář. křupavé jídlo (Rais)

kumpán

, -a m. (kumpánka, -y ž.) (z rom. zákl.) ob. společník (zprav. veselý společník v zábavě a pití): ve…

loupání

, -í s. ob. loupavé bolesti: mít l. v kloubech, v kříži; suché l. revmatismus; v. též loupati

marcipán

, -u m. (6. j. -u, -ě) (z it. driv. arab.) 1. jemný druh perníku: koupit na pouti panáčka z m-u; mls…

milostpán

, -a m. 1. (dř.) uctivé n. ponížené oslovení n. pojmenování muže tzv. vyššího společenského postaven…

*milostpánovati

ned. (komu; ~) oslovovat někoho "milostpane": při každé příležitosti mu milostpánoval (Čap.-Ch.)

milostpán

I, milostpaní atd. v. milost-

mocipán

, -a m. hanl. kdo je u moci: nacističtí m-i; neomezení m-i

†nadršpán

, -a m. (z maď. driv. sloven.) uherský palatýn: n-ův posel (Jir.)

*nebepán

, -a m. bás. bůh: vece klíčník n-a (Čech)

nepán

, -a m. jen v ust. spoj. pán n. všichni bez rozdílu společenské, stavovské příslušnosti ap.: bohatý,…

*ocopánkovaný

příd. mající copánek: o-í hodnostáři (Preis.)

opánek

, -nku m. (6. mn. -ncích, -nkách) (zprav. mn. opánky) (ze srbch.) 1. někdejší lehká obuv stahovaná ř…

*opánkář

, -e m. výrobce opánků (Hol.)

opánkový

příd. k opánek: o-á kůže na opánky; o-é střevíčky tvaru opánků

pán

(j. 3., 6. -ovi, -u, 5. pane, 1. mn. -i, -ové), před jm. rodným, příjmením, titulem ap. (ve význ. 1,…

pánbíček

, pámbíček, pambíček (*pánbiček Mrš., *pámbiček Staš., nář. pámbůček Baar), -čka m. ob. expr. zdrob.…

pánbíčkář

, pámbíčkář (*pánbičkář Naše d., *pámbičkář Dyk, nář. pámbůčkář Baar), -e m. (pánbíčkářka, -y ž.) ob…

pánbíčkářský

, pámbíčkářský příd. ob. hanl. pobožnůstkářský: p-é pokrytectví; habsburská panbíčkářská dynastie (N…

pánbíčkářství

, pámbíčkářství, -í s. ob. hanl. pobožnůstkářství: plané pánbíčkářství (Rón)

pánbovat se

, pámbovat se ned. zast. ob. dovolávat se pánaboha, dušovat se, zaklínat se: pánbovat se na to nemoh…

pánbožek

, pámbůček v. pánbůh, pánbíček

pánbůh

(ob. pánbů, pánbu, pámbů, pámbu) (v projevech náb. úcty ps. též Pánbůh), pánaboha m. (3. j. pánubohu…

pánbůhví

, pánbůví, pámbuví přísl. ob. expr. 1. vyjadřuje zdůraznění, věru, zajisté, opravdu: tohle bych jim …

pánbůhví-

, pánbůví-, pámbuví- ob. první část složených zájmen a zájmenných příslovcí spojující část druhou s …

pánbůžek

v. pánbůh

pandán

, pándán- II v. pendant, pendant-

páně

příd. přivl. (neskl.) 1. náb. a zast. bás., zprav. ps. Páně k Pán (Bůh n. Kristus); boží; Kristův: p…

*páneček

, *paneček, *páníček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích) 1. expr. zdrob. k pán: nezačal si hrá…

pánek

, -nka m. (mn. 1. -nkové, -nci, 6. -ncích) 1. řidč. poněk. zast. expr. zdrob. k pán: lepší pán než p…

pánev

, -nve ž. 1. mělká kulatá nádoba, zprav. s dlouhým držadlem, na pečení n. smažení; nádoba na žhavení…

pánevní

příd. k pánev 3-5: zeměp., geol. p. pásmo; – anat. dutina p. pánev; kost, vchod p.

páníček

v. páneček

*páninek

, -nka m. jen v expr. spoj. pro p-a (ps. též propáninka) vyjadřuje podiv ap., pro pánaboha: pro p-a,…

pánkem

v. pánek 2

pánko

, -a m. (ze sloven.) nář. pán (Mrš., Heyd.)

pánkovati

ned. mysl. (zprav. o zajíci n. králíku) panáčkovat

pánovati

ned. řidč. zast. (~; komu) oslovovat někoho pane: tenkrát se na venkově tolik "nepánovalo" jako dnes…

pánovitý

příd. snažící se n. projevující snahu rozkazovat, uplatňovat svou vůli; panovačný, rozkazovačný, aut…

pánský

příd. k pán (ve význ. 7); mužský (op. dámský): p-á společnost; p-á návště a; p-á obuv, konfekce pro …

pánvárna

, -y ž. (2. mn. -ren) výrobna průmyslových pánví

pánvař

, -e m. dělník (v hutích n. ve sklárnách) připravující a udržující pánve, pracující s pánvemi: tavič…

pánvařský

příd. k pánvař: p-á práce

†pánvice

, -e ž. 1. pánev (ve význ. 1, 2): (na ohništi) rendlíky, p. (Klicp.); – p. ručnic (Choch.) pánvičky …

pánvička

, -y ž. (2. mn. -ček) 1. zdrob. k pánev 1, 3: smažit vajíčka na p-ce; p. se propekla, zast. přen. (N…

pánviční

v. pánevní

pánvovitý

příd. připomínající tvarem pánev: geol. p-é uložení vrstev

pánvový

příd. k pánev 1, 6: sklář. p-á pec v níž jsou pánve; – stav. p-á krytina z pánví (ve význ. 6)

papánek

v. papá

papání

, -í s. dět. a expr. jídlo, pokrm: dobré p.; → zdrob. papáníčko, -a s.; — v. též papat

Pepa

, -y, Pepča, -i, Pepek, -pka, Pepouš, -e, Pepan, -a, Pepánek, -nka, Pepi, -ho, Pepík, -a, Pepíček, -…

podspánkový

příd. anat. p-á krajina jsoucí pod kostí spánkovou

polospánek

, -nku m., řidč. polospaní, -í s. stav blízký spánku: vnímat v p-u; probudit se z p-í

prešpán

, -u m. (z něm.) tech. slang. lesklá lepenka

prokrista

, prokristapána (ps. též pro krista pána) citosl. vyjadřuje prudké hnutí mysli n. údiv, překvapení a…

propána

, propánaboha, propánajána, propánakrále (ps. též pro pána boha atd., v. pán 9) citosl. vyjadřuje úd…

půlpán

, řidč. polo-, -a m. zast. ob. 1. ten, kdo se považoval n. byl považován za pána: každý půlpán je ho…

pušpan

(Čel. aj.), pušpán, -u m. (6. j. -u) (z něm.) zast. a nář. zimostráz (bot.): pušpanový (ČČM), pušpán…

*samopán

, -a m. neomezený pán, autokrat (Šaf.); *samopanství, -í s. samovláda 1, autokracie, absolutismus (P…

spán

v. špán

spánbíčkem

(ps. též s pánbíčkem) citosl. zast. ob. sbohem 1

spánek

, -nku m. 1. stav organismu, při kt. je fyzická i duševní činnost utlumena (op. bdění 1): uložit se …

spánembohem

(dř. ps. též s pánembohem) citosl. zast. ob. sbohem 1: s., loučil se; často ve spoj. dát, dávat něko…

spánembohem

I přísl. ob. expr. vyjadřuje souhlas, nezájem, lhostejnost; beze všeho, klidně, pro mne za mne: tak …

spánkový

příd. 1. k spánek 1: med. s-á léčba spánkem; fyziol. s-é ústředí (v mozku); bot. s. pohyb květů, lis…

*spolupán

, -a m. (1. mn. -i) kdo je spolu s někým pánem něčeho: bude s-em celého majetku (Preis.) spoluvlastn…

stoupání

, -í s. poměr rozdílu výšky dvou míst k jejich vodorovné vzdálenosti: s. silnice, tratě; let. let s …

stupánek

v. stupínek

stupeň

, -pně m. 1. (poněk. zast. a řidč. stupen, -u m., 6. j. -u, Svět., Pfleg., stupeň, -pně ž., Jir.) vý…

svatoštěpánský

příd. vztahující se k svatému Štěpánu: s. kostel; hist. týkající se uherského krále Štěpána I. (Svat…

světapán

, -a m. řidč. expr. kdo vládne celému světu, usiluje o vládu nad ním; světovládce: chtěl se stát s-e…

sypání

, -í s. 1. zrní, kt. se sype drůbeži: dát slepicím s. 2. sypané: při s. obecním zřízencům o svatém M…

*sypanka

(Lid. nov.), *sypánka (Rais), -y ž. sypání 3

šestipán

, -a m. hist. (ve středověku) nižší městský úředník, člen šestičlenného sboru: novoměstští š-i; šest…

špán

, řidč. spán, -u m. (z něm.) nář. (tence štípaná) louč: dělat špány (Baar); (Karla) pálila s. (Něm.)…

špánek

I v. špán

špánek

II, -nku m. (6. mn. -ncích) (z něm.) zvěr. (u koní) tvrdá nepohyblivá kostní vyvýšenina na dolním ok…

-špánkovati

, -špánovati jen s předp.: vy-

špánkovitý

příd. mající špánky II: stará š-á Julča (kobyla) (Olb.)

špánkový

příd. 1. nář. k špánek I: š. košík ze špánků 2. k špánek II: zvěr. š-é místo; š-á mast

Štěpán

, -a m. (Štěpánka, -y ž.) osobní jm.: na Š-a o druhém svátku vánočním, na koledu; — štěpán, -a m., š…

štěpánský

příd. k Štěpán: š. kostel; kuch. š-á pečeně plněná vejci

timpan

, timpán- v. tympán, tympán-

topánky

I, -nek ž. mn. nář. drobná polínka: nanesl t-nek i roští (Rais)

topánky

II, -nek ž. mn. (sloven.) nízká kožená obuv, střevíce: chodit v t-ách (Ančík)

třepanka

(Prav.), třepánka, -y ž. nář. druh bramborových placek: sušené bramborové třepánky (Klost.)

tulipán

, -u m. (6. j. -u) (*tulipa, -y ž., Čech) (z it.) cibulnatá bylina s podlouhlými listy a s velkým rů…

tulipánovitý

příd. řidč. připomínající tulipán, květ tulipánu: t. pohár

*tulipánství

, -í s. hanl. hlupáctví 2, hloupost 2: je to strašné t., které vyvedl (Podl.)

tympán

(dř. ps. též timpan), -u m. (6. j. -u) (z řec.) (zprav. mn.) hud. kotle 2: údery t-ů; t-y hřměly; →

tympánista

[-ny-], -y m. (1. mn. -é) hráč na tympány: výtečný t. a činelista; přen. zř. (Majakovskij,) t. bolše…

tympánový

v. tympán

†vašnostpán

, -a m. (†vašnostpaní, -í ž., Vrchl.) vašnosta 1: v-ové, vizte (Hol.); v-pane profesore (Šim.); poní…

verpán

, -u m. (z něm.) obl. modřín: postavit si pod v-y chalupu (Hrubín); → zdrob. verpánek I, -nku m. (Ji…

verpánek

II, -nku m. (6. mn. -ncích) (z něm.) 1. třínohá stolička s kulatým sedadlem pro obuvníka; řidč. stol…

vicišpán

, -a m. (dř. ve sloven. prostředí) zástupce župana (A. Mrš.)

vicišpán

I v. vice-

vyčerpání

, -í s. stav toho, kdo (n. co) je vyčerpaný; vyčerpanost: tělesné, fyzické, nervové v.; svalové v.; …

vyspání

, -í s. řidč. nocleh: cena za v. v hotelu; obstarat v.; → expr. zdrob. *vyspáníčko, -a s. (Jah.); —

vyšpánkovat

, vyšpánovat dok. stav. slang. (co) vyklínovat, podložit do urč. roviny, výšky ap. špánky, špány: v.…

†zacpání

, -í s. zácpa 2 (med.) (Havl.)

zapánbovat se

, zapámbovat se dok. zast. ob. (~; komu) k pánbovat se, pámbovat se: zapánboval se na smlčení (Něm.)…

zaplaťpánbůh

(Weiss), zaplaťpánbů (Dvořáček), zaplaťpámbu (J. Mar.) přísl. ob. bohudík, naštěstí

zaplaťpánbůh

I (Tyl), zaplaťpánbu (Lid. nov.), zaplaťpámbu neskl. s. ob. poděkování (slovy zaplať pánbůh): robota…

†zeměpán

, -a m. 1. (†-paní, -í ž.) panovník 1, vládce 1: mocný, nejmilostivější z.; z. pro blaho národů svýc…

zpánovatěti

(*zpánovitěti Tyl) dok. (3. mn. -ějí) řidč. stát se pánovitým: děvečka zpánovatěla (Jah.) zpanštěla;…

župan

I, -u m. (6. j. -u, -ě) (z fr. driv. arab.) 1. pohodlný domácí šat: hedvábný, flanelový, vatovaný ž.…