příroda, -y ž. 1. souhrn skutečností, kt. nevznikly úmyslnou činností lidskou: síly, zákony, tajemství p-y; živá p. živočišstvo a rostlinstvo; neživá p. horniny, minerály ap.; materialistické pojetí p-y; bojovat s p-ou; hříčky p-y 2. volná krajina mimo lidská sídliště s rostlinstvem a živočišstvem: horská, volná, nespoutaná p.; jarní, omládlá, štědrá p.; vycházky do p-y; těšit se z p-y; matka p.; škol. škola v p-ě vyučování přenesené na urč. dobu do přírody (do zotavovny ap.) 3. souhrn vrozených vlastností, přirozená povaha; poněk. zast. přirozený ráz; přirozenost 1: tvář od p-y snědá; mít vadu od p-y; byl ničema od p-y (R. Svob.); p. si pomůže sama (při nemoci); – lidská p. (Sez.) založení; p. českého národa (Pal.) 4. poněk. zast. skutečnost: kreslit, malovat podle p-y; → expr. zdrob. k 2 *přírodička, -y ž.: pokocháš se nádherným vzduchem boží p-y (Bass)