přírodní (†přírodný Pal.) příd. 1. k příroda 1, 2: p. jevy, zdroje, síly, látky, živly; p. katastrofy, překážky; p. zákony; p. bohatství; – p. krásy; p. rezervace; p. člověk blízký přírodě, naturální; p. divadlo v přírodě; p. film o přírodě; odb. p. vědy zkoumající přírodní dění (biologie, chemie aj.); filos. p. filosofie spekulativní výklad přírodního dění, naturfilosofie; biol. p. výběr nejlépe přizpůsobitelných jedinců, probíhající bez umělého zásahu; chem. p. plyn vyskytující se v přírodě (např. plyn zemní, bahenní) 2. nevytvořený uměle; přirozený 2 (op. umělý): nábytek z p-ho dubu; p. led, víno, tuky; p. jezera; kuch. p. řízek neobalený, pečený na tuku a ve vlastní šťávě; p. omáčka z vlastní šťávy masa; zbož., výtv. siena p. pigment žlutohnědého odstínu; text. p. hedvábí ze surovin živočišného původu; → přísl. přírodně řidč.: p. zajímavá krajina; p. historický proces; p. platinová kráska (Maj.); – bažanta pečeme p. ve vlastní šťávě; → podst. přírodnost, -i ž. řidč.: p. zahrady; sem nesahá moc společnosti, tu je říše p-i (Šal.); p. lidská (Šal.); – p. v umění