půl ustrnulé podst. jm. číselné 1. půle, půlka 1, polovice 1, polovina 1: sníst p. buchty; strávit doma p. týdne; popsat p. archu papíru; mít p. cesty za sebou; vlak jede až v jednu hodinu, teď je teprv p. půl jedné; dostal za práci dvě a p. stovky; vlajka stažená na p. žerdi; ob. bylo tam p. Prahy velké množství Pražanů; ♦ čistota p. zdraví (přísloví); je ho už jen p. silně se zhubl; procestovat p. světa mnohé země; poslouchat jen na p. ucha roztržitě, nedbale; mluvit jen na p. úst nezřetelně, nejasně, nedbale; spát jen na p. oka lehce; zast. bydlet na p. stravy dostávat jen ranní kávu a obědy a opatřovat si samostatně pečivo k snídani a večeře; při užití v jiném než v 1. a 4. p. j. č. se pád vyjadřuje tvarem počítaného předmětu: do p. roku; v p. roce; po p. roce; před p. rokem; o p. desáté; řadové číslovky druhý a od čtvrtý výše bývají ve spoj. s půl někdy ve tvaru jmenném vedle častějšího tvaru složeného (např. půl druha, půldruha vedle půl druhého, půldruhého): p. druhého, druha metru; p. desátého, desáta roku; půlpáta, půlpátého litru 2. v platnosti přísl. zpola: řekl to p. ironicky, p. vážně; – leží p. neživá téměř, skoro; — v. též půle