pantofel, -fle m. (z něm. driv. it.) ob. lehký domácí střevíc bez opatku; trepka: slaměné, kožené p-e; chodit po domácku jen v p-ích; ♦ expr. být pod p-em v područí (zprav. o manželovi); → zdrob. pantoflíček, pantoflík v. t.; — pantoflový příd.: p. svršek; expr. p. hrdina (Mach.) (o manželu)