pohovka, -y ž. (2. mn. -vek) čalouněný kus nábytku s opěradlem k sedění n. k odpočinku vleže, kanape (ob.): pérová p.; odpočívat na p-ce; zř. p. z březových větví (Tyl) lavička; → expr. zdrob. pohovička (*pohovečka Vach., *pohovčička Nov.), -y ž.