pokud (ob. a zast. pokudž, pokad, pokadž, pokavad, pokavád (e), pokavadž Jir.) zájm. přísl. 1. táz. řidč. vyjadřuje přímou n. nepřímou otázku po místě, až kam něco sahá; jak daleko; kam: až p. se má kácet? 2. vzt. vyjadřuje časový, místní, způsobový, zřetelový n. podmínkový vztah své věty k obsahu věty řídící: to neudělám, p. budu živ dokud, co; – p. zrak dohlédl, všechno hylo zničeno vichřicí; – přišli všichni, p. měli čas; pracovat, p. síly stačí; – rád pomůže, p. jde o věc poctivou; – nebude žádná oběť těžká, p. se snáší s poctivostí (Pal.)