polibek, -bku m. (6. mn. -bcích) (zast. bás. polib, -u m., 6. j. -u, Hál.) dotek rty vyjadřující citové hnutí n. projev společenské konvence; políbení, hubička I 2, pusa (expr.): vášnivý p.; sesterský, mateřský p.; milenecký p.; pokrývat tváře, ruce p-y; vtisknout na rty p.; zrádný jidášský p.; přen. kniž. teplo slunečních p-ů