radostný příd. (op. smutný) 1. působící, vyvolávající, poskytující radost: r-á zpráva, vzpomínka; r-é překvapení; r-á událost, přen. narození dítěte; r. život utěšený; r-é mládí; přát r-é svátky; r-é prostředí příjemné; r-é barvy jasné 1 2. působený, naplněný n. provázený radostí, jevící radost; veselý (op. vážný): r-á mysl, nálada jasná 5; r. pohled, smích, zpěv jásavý; r-á píseň 3. řidč. pociťující radost; veselý (op. vážný): probudili se svěží a r-í (Nový); přiběhla všechna rozechvěna a r-á (R. Svob.); → přísl. radostně: r. žít; – usmívat se r.; r. poskakovat; – byl r. dojat; radostno řidč.: bylo mi r., volno (Kosm.); → podst. radostnost, -i ž.: r. mládí; r. Prodané nevěsty radostný ráz; — v. též neradostný