rakev, -kve ž. schránka na tělo mrtvého: dřevěná, kovová r.; položit tělo do rakve; vystavit r. na katafalku; spouštět r. do hrobu; od kolébky až do rakve (Tyl) od narození do smrti; ♦ přivést, připravit někoho do rakve (čast. do hrobu) způsobit jeho smrt; hřeb, hřebík do rakve něco, co ukracuje život; zatloukat si hřebíky do rakve škodit si na zdraví, ukracovat si život; to byl poslední hřeb, hřebík do rakve (někoho, něčeho) poslední příčina smrti, konce, zkázy ap.; to mu (n. tomu) dodalo; vypadá, jen ho do rakve položit velmi špatně; → zdrob. rakvička v. t.