realismus [-iz-] (dř. též -ism), -mu m. (z lat. zákl.) 1. způsob nazírání a postupu, kt. se zakládá na kritickém a střízlivém poznávání skutečnosti, na přihlížení k existujícím poměrům, možnostem, věcem, k poměru sil, k tomu, co je podstatné: r. v řešení politických otázek; rozhodovat s r-em; radostný životní r.; český politický r. ideologický základ někdejší realistické strany 2. umělecký tvůrčí princip vycházející z konkrétní poznávané skutečnosti v jejích typických rysech; liter., výtv. umělecký směr vzniklý v 19. stol., snažící se podat věrný obraz skutečnosti; kritický r. proud v tomto uměl. směru podávající kritický obraz třídní společnosti; socialistický r. tvůrčí princip vycházející z marxisticko-leninského světového názoru a usilující o aktivní působení na člověka soudobé společnosti 3. filos. stanovisko nemarxistické filosofie 19. a 20. stol. v teorii poznání, že bytí vnějšího světa je nezávislé na vnímajícím subjektu 4. filos. směr v středověké scholastické filosofii hlásající, že obecné pojmy existují před věcmi: spor r-u a nominalismu